Po kontaktu s bakterií se po velice krátké inkubační době, jenž se pohybuje v rozmezí 2 až 4 dnů, dostavují první příznaky angíny. Typická je bolest v krku a zduřelé mandle působící potíže s polykáním. Následkem bolestivého polykání klesá chuť k jídlu, dostavuje se celková únava a vysoké horečky. Na zadní straně hrtanu je patrné zarudnutí, na zduřelých mandlích se tvoří hnisavé čepy. Patrné je i zvětšení mízních uzlin na krku. Na jazyku se zpočátku vytvoří bělavý povlak, jenž se po dvou až třech dnech začne olupovat a můžeme pozorovat tzv. malinový jazyk. Ten se vyznačuje sytě rudou barvou s vystouplými papilami. Velice často se dostavují bolesti hlavy, břicha a neobvyklá není ani nevolnost spojená se zvracením. Dostavit se může i kašel s chrapotem.
Po přibližně 12 až 24 hodinách, nejpozději však do dvou dnů se objevuje typická vyrážka. Nejprve ji lze lokalizovat na podbřišku, poté se rychle šíří na hrudník a další partie. Nejčastěji se rozšíří na vnitřní strany stehen, podpaží a loketní jamky. V záhybech kůže jsou patrné výraznější linie vyrážky. Ta má nejčastěji podobu drobných světle červených pupínků, které vzdáleně připomínají husí kůži. Občas k tomuto zdrsnění kůže může dojít bez zbarvení pupínků. V tomto stádiu vyrážka zpravidla nesvědí, avšak s odstupem 3 až 4 dnů začne kůže rohovatět a olupovat se. Projevy spály jsou v této fázi velice individuální, vyrážka se stává zarudlou až krvavou a dostavují se nepříjemné pocity svědění. Zásadní rozdíly jsou i v množství a časovém úseku olupování. V krajních případech k němu může docházet i 4 týdny po vymizení ostatních příznaků.
V případě, že nedošlo ke klasickému zasažení organismu kapénkovou infekcí, nýbrž přes poranění, mluvíme o tzv. ranné spále. V tomto případě příznaky angíny chybí úplně nebo se dostavuje se zpožděním až po objevení vyrážky.