Zkušenému lékaři povětšinou nedělá potíž spálu rozeznat podle jejich typických symptomů. Krom vyrážky jsou patrné i změny v ústní dutině, z které se také provádí výtěr. Odebraný vzorek je následně poslán na mikrobiologické vyšetření, jenž určí přesného viníka onemocnění. V případě pochybnosti se může provést i tzv. ASLO test. Jeho pomocí lze během okamžiku ze vzorku krve určit protilátky proti streptolyzinu O, což je protein produkovaný streptokoky skupiny A, C a G. Hladina ASLO může být poté použita k určení závažnosti infekce, případně s odstupem 1 až 2 týdnů k určení úspěšnosti léčby. V odebrané krvi se taktéž hledá známka zánětu, tzv. CRP (C-reaktivní protein). Jeho zvýšené hladiny mohou odhalit bakteriální zánět ještě před rozvinutím samotných příznaků.
Po diagnóze spály docházelo v minulosti k hospitalizaci, od tohoto kroku se naštěstí již opustilo a pacient zůstává doma a po dobu 10 dnů užívá antibiotika. Výzkum totiž prokázal, že streptokok se jejich vlivem přibližně po jednom až dvou dnech stává neinfekční a tedy nehrozí další přenos choroby. K hospitalizaci dochází jen v případě těžšího průběhu nemoci, kdy je nutné podávat antibiotika v injekční formě. I když ke značné úlevě povětšinou dochází již během tří dnů, pacient by měl klid na lůžku dodržet alespoň po dobu jednoho týdne. Během této doby je nutné dostatečně doplňovat tekutiny a dle symptomů případně užívat paracetamol (Panadol, Paralen) na snížení horečky. V případě silného svědění je možné předepsat antihistaminikum. Léčbu spály není vhodné vůbec podcenit a poctivě dobrat předepsaná antibiotika. Nedoléčená spála sebou totiž může přinést celou řadu nepříjemných komplikací. Aby se vyloučilo možné zasažení ledvin, bývá po skončení léčby proveden rozbor moči.